More|Wanna be?





 Zaměření: The Vampire Diaries 
 Vzhled tvořil/a: MilSs*



HIATUS : Jedu na dovolenou, až se vrátím, napíšu na blog. Bude to minimálně 14 dní.

Tajemství Oceánu - 1.část

14. června 2011 v 21:49 | MilSs* |  • Píšu
Takže, zde máte první část. Doufám, že se bude líbit. =)

Procházela jsem se po horské pěšince a dívala se kolem sebe. Jelikož začínal květen, tak vše bylo krásně rozkvetlé a voňavé. Příjemný větřík mi vál svěží vzduch do tváře a všude kolem
bylo slyšet hvízdání ptáčků. Nakonec jsem došla na své oblíbené místo. Na vrcholek menšího kopce, kterého jsme pojmenovali podle mé babičky - Dakota. Bylo to její místo a od doby co umřela jsem ho považovala za své. Vím, je to trochu majetnické, ale měla jsem k němu jisté pouto. Babičku jsem měla moc ráda, takže je to podle mě docela pochopitelné.



Dnes jsem sem však přišla za jiným účelem.
Jelikož bydlíme na farmě, tak si toho nemůžeme moc dovolit. Ovce jsou v podstatě to jediné co nás živí. Maminka umí výborný ovčí sýr a tatínek je každoročně stříhá a prodává jejich vlnu. Bohužel však naše ovce postihla smrtelná choroba, proti které není lék a my jsme tak přišli o většinu. Ty co zůstaly naživu však na měsíční náklady nevystačí a naše farma už nemůže fungovat jako dřív. Proto se naši rozhodli zbytek ovcí prodat a společně s nimi i farmu a všechny její pozemky. Už jsme si mysleli, že se vhodný kupec nenajde, ale zhruba před týdnem se nám ozval jeden až z Austrálie. Udivilo nás, že se chce z tak teplých krajů přestěhovat až do hor, ale samozřejmě jsme nezaváhali a souhlasili. Takže jsem tu, abych se se svým kopcem rozloučila. Naposledy jsem pozorovala údolí, kde jsem žila celý život a povzdychla si. Bude mi to tu chybět.
Vítr mi vanul do tváře a já se porozhlédla kolem. Údolí bylo krásné, ostatně jako každé jaro, sotvaže se tráva probouzela k životu společně s jinými organismy. Posadila jsem se na zem a zaposlouchala se do zpěvu ptáků, šumění stromů a občasného zaštěkání. Nakonec jsem se však s povzdechem zvedla a odkráčela po pěšince zpět k domu, kde na mne už čekalo auto. Rodiče seděli uvnitř a vyčkávali. Ještě jednou jsem se porozhlédla a nasedla na zadní sedadlo a po zuřivém zavrčení motoru přestala přemýšlet.
Cesta ubíhala pomalu, velice pomalu. Skoro jsem myslela, že jsem v autě zavřená snad celé dny když jsme projížděli hranici mezi Kanadou s Spojenými státy. Od naší farmy to však bylo necelé tři hodiny cesty. Vlastně jsem se ani na dobu cesty neptala, nepřišlo mi to podstatné. Vůbec mě nezajímalo kam se stěhujeme, i když je to trochu zvláštní. Normální lidé by se na nový domov těšili, nebo alespoň očekávali příjemnou změnu, dělali si optimistické iluze či něco podobného. Já však nechávala vše plynout a že bych byla nadšená? To ani náhodou.

Měla jsem ráda samotu, nic mi v mém údolí nechybělo a něco mi napovídalo, že změna bude veliká. V horách bývalo maximálně 15 stupňů, takže jsem na teplý vzduch nebyla absolutně zvyklá. Slunce bylo ostré a paprsky velmi pálily, proto jsem spíše vítala zataženo. Docela mě zaskočilo, jakmile jsem zahlédla nebe bez jediného obláčku a slunce, které nemělo takovou sílu jako u nás. Bylo však velmi teplé a mohla jsem říct, že i docela příjemné. Rukou jsem si zastínila oči a začala pozorovat krajinu. Skoro se mi zatajil dech, když jsem uviděla písek a palmy. Nebyla to však poušť, to určitě ne. Před námi se rýsovalo obrovské město, jehož konec se rozplýval v nedohlednu. Byla to však jen okrajová část, to až někde v dálce se tyčily mrakodrapy. Začala jsem se bát - velkoměsto.

V tu chvíli se mne zmocnila netrpělivost. "Kde to jsme?" zachraptěla jsem. Můj hlas mi po hodinách mlčení nefungoval, tak jak bych potřebovala. "V Kalifornii," odvětila máma. "Myslela jsem, že se stěhujeme někam blíž!" vyštěkla jsem, ale máma si jen povzdychla. "Je tu nejlepší možnost práce, neměli jsme na výběr. A navíc jsme sehnali docela pěknou čtvrť na okraji města, kde je spousta přírody. Dokonce budeme mít i výhled na oceán," dořekla a usmála se. Já se jen zachvěla. Oceán? Nikdo tu o tomhle nemluvil. "A co je tohle za město?" otázala jsem se už trochu klidněji. "Jsme v Los Angeles," zašeptala a pohlédla z okýnka ven stejně tak jako já. "Super," povzdechla jsem si.

Nemělo cenu protestovat. Na jednu stranu jsem byla ráda, že tu jsem. Mé kamarádky by daly cokoliv aby se mohly do tohohle města jen podívat. A na druhou stranu naštvaná. Velkoměsta nebyla nic pro mě, měla jsem ráda klid a samotu a to tu už asi nebude možné. Jen ten oceán mi trochu pozdvihl zkaženou náladu, milovala jsem moře.

Ani ne za půl hodiny jsme zastavili v menší čtvrti. Jelikož jsem měla otevřené okýnko, slyšela jsem šumění vody a vzduchem se linula typická vůně mořské vody. Pořádně jsem se rozhlédla a viděla pár větších domů. Byly pěkné a v docela dobrém stavu. Nadechla jsem se a vystoupila z auta. Lehký větřík mi rozcuchal vlasy až jsem si je musela strčit za uši. Byl teplý, ale docela osvěžující oproti teplotě vzduchu, kterou bych si tipla tak na 30 stupňů, ne-li víc.

Pak jsem spatřila náš dům. Byl obrovský a troufla bych si říct, že i ze všech na téhle ulici nejhezčí. Měl bledě modré zdi, které byly ze dřeva. Před vchodovými dveřmi, jež byly velké a sněhově bílé, byla vyvýšená terasa, kterou lemoval bílý plot a pár menších sloupů. Zepředu
jsem viděla celkem pět oken. Tři v přízemí a dvě v horním patře. Okna měla bílé rámy a pod nimi kvetla spousta barevných květin. Střecha byla také modrá, i když v trochu tmavším odstínu. Všude kolem domu byl zachovalý čistě zelený trávník. Cestička ke schůdkům, které vedly na terasu, byla lemovaná živým plotem a tvořily jí světlé dlaždice. Celý pozemek byl ohraničený opět tím samým
bílým plotem. Dům na mne působil velmi příjemně.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hakky "Stalker" Life Hakky "Stalker" Life | Web | 14. června 2011 v 21:54 | Reagovat

Pěkné :)

2 beststwilight-saga beststwilight-saga | Web | 14. června 2011 v 21:54 | Reagovat

tvůj článek nešel jen tak přehlídnout v nejnovějších článcích,takže se dám do čtení xD.Jinak na blogu mám taky povídku,tak jestly si jí chceš přečíst....ale na tebe nikdy mít nebudu xD :-D

3 beststwilight-saga beststwilight-saga | Web | 14. června 2011 v 22:01 | Reagovat

WOW krásný těšim se na další

4 Lamia Le Morte Lamia Le Morte | Web | 15. června 2011 v 18:46 | Reagovat

Jééééééé, to jsem četlaaaa xD ♥ Krásné, beruško :* ♥

5 hannah-montana-twilight hannah-montana-twilight | Web | 15. června 2011 v 19:39 | Reagovat

už jsem si tě zase přidala :-)

6 IvušQa :-* - *Tvoje Affs* IvušQa :-* - *Tvoje Affs* | Web | 15. června 2011 v 20:25 | Reagovat

SUPER! Máš talent! :D :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama